CHARITA

FINANČNĚ PODPORUJEME STACIONÁRNÍ A TERÉNNÍ SOCIÁLNÍ SLUŽBY pro děti s těžkým autismem, mentálním a fyzickým postižením:

DĚTI A POZDĚJI DOSPĚLÍ S TĚŽKÝM AUTISMEM, MENTÁLNÍM A FYZICKÝM POSTIŽENÍM

Běžně NEMLUVÍ, NEROZUMÍ, NECHÁPOU.

Často mají NEBEZPEČNÉ ZÁCHVATY a UBLIŽUJÍ SI.

Někteří NECHODÍ nebo se vůbec nehýbou. 

Mnozí SE NENAJÍ, NENAPIJÍ SE, MAJÍ PLENY I V DOSPĚLOSTI.

Jiní jsou hyperaktivní a přes velkou únavu NESPÍ I NĚKOLIK DNÍ V KUSE.

Někteří mají také EPILEPSII či jiné VÁŽNÉ NEMOCI včetně SMRTELNÝCH.

Tyto děti potřebují nepřetržitou každodenní komplexní péči a velmi nákladné speciální terapie, které stát bohužel nehradí.

PRO SPOUSTU RODIN JE TATO SITUACE NEÚNOSNÁ FINANČNĚ, PSYCHICKY I FYZICKY.

Často se rodiny rozpadají, pečující rodiče se hroutí nebo onemocní z vyčerpání a jejich děti pak zbytečně končí v tristních podmínkách státních ústavů a psychiatrických léčeben.

A CO BY POMOHLO?

Lepší podpora v oblasti zdravotnictví, školství a především sociálních služeb, zejména služeb respitní péče.

Organizace, které služby respitní péče nabízí, dokážou na pár hodin či dní převzít náročnou péči o postižené děti, poskytnout jim potřebné terapie, rehabilitace, vzdělávání a program pro rozvoj dovedností.

V České republice je ale kritický nedostatek takových služeb pro pečující rodiny dětí s těžkým autismem a kombinovaným postižením.

NF NEVZDÁME TO podporuje organizace, které tyto služby nabízí.

Aby se pomoc dostala co nejvíce rodinám a sociální služby byly dostupné, pravidelné, dlouhodobé a profesionální.

ABY TO RODINY NEMUSELY VZDÁT A JEJICH DĚTI MOHLY ŽÍT CO NEJDÉLE DOMA.

Proč je právě tahle pomoc důležitá?

I rodiče dětí s těžkými poruchami a postiženími chtějí, aby jejich děti žily s nimi v kruhu rodiny a ne v ústavní péči nebo v psychiatrických léčebnách, kde bohužel končí v klecových lůžkách pod vysokými dávkami sedativ.

I tyto mámy a tátové chtějí pro svoje milované děti domov. Chtějí je vidět vyrůstat, chtějí je pohladit, obejmout, povídat si s nimi, i když jejich děti často nedokážou mluvit, a proto "MAMINKO" a "TATÍNKU" nikdy neuslyší. 
A tak o ně i přes nedostatečnou podporu státu a většinou i nepochopení svého okolí neustále pečují.

Potřebují ale i prostor na jiné věci, než je celodenní a celonoční péče.
Pár hodin v kuse se vyspat, mít možnost načerpat fyzickou a psychickou sílu, 
věnovat se i svým zdravým dětem, chodit do práce, mít čas jít na úřad, na prevenci k lékaři, alespoň jednou za čas vidět své příbuzné nebo přátele.

Aby to tak mohlo být, potřebují pomoc. Potřebují pomoc formou sociálních služeb - mj. přímé asistence, ambulantních i pobytových respitní služeb a zajištění odborných terapií.

Z důvodu zoufalého nedostatku takových služeb v našem státě se spousta rodičů k pomoci nedostane vůbec nebo až po zhroucení z vyčerpání či po vlastních vážných zdravotních problémech, a to je s dítětem, které potřebuje nonstop speciální péči, POZDĚ!